|
|
VYJÁDŘENÍ
ODBORNÍKŮ |
|
|
| |
|
|
|
| |
7.11. 2001. diskuse k článku Doc. Eysseltové |
|
| |
|
|
| |
| |
Struktura vody
Zmíněný článek ve
Květech jsem nečetl, ale strukturou vody se zabývám
již 15 let, proto bych si dovolil pár upřesnění:
Molekuly vody se
přitahují tzv. vodíkovými vazbami. Ty jsou natolik
slabé, že životnost této vazby ve vodě je asi
biliontina vteřiny, ale natolik silné, že má smysl
pomocí nich vysvětlovat strukturu vody.
Vodu si lze představit
jako síť, kde je každá molekula vázaná ke třem až
čtyřem dalším, nejčastěji ve směrech odpovídajících
vrcholům pravidelného čtyřstěnu (viz http://www.icpf.cas.cz/jiri/movies/water.htm
). Struktura sítě se ale stále mění – vazby se
přerušují a ihned váží k jiné molekule.! Čím nižší
teplota, tím výraznější uspořádaní. Výrazné
uspořádání se rovněž tvoří okolo různých
rozpuštěných molekul.
Nejčastějšími
„stavebními jednotkami“ této sítě (alespoň za
nižších teplot) jsou pěti a šestičlenné kruhy. Jedna
molekula je zpravidla zároveň členem více kruhů,
nejedná se tedy o oddělené „shluky“ (clustery), i
když se tento termín občas (nepřesně) používá.
Tříčlenné struktury jsou vzácné. (V ledu jsou jen
šestičlenné kruhy).
A
jak toto vše vědci zjistili? Jistě ne snadno, ale
kombinací různých postupů. Do struktury vody
“vidíme“, posvítíme-li si na ni rentgenovými
paprsky, elektrony či neutrony. Metodami kvantové
chemie umíme spočítat, jak se na sebe vážou dvě
molekuly vody. Na základě toho pak umíme na počítači
modelovat „malinkou kapičku“ vody (několik set až
tisíc molekul) po krátkou dobu (miliardtiny
vteřiny). To ale stačí, abychom věděli, jakou má
voda strukturu a jak se mění v čase! – Jiří Kolafa,
jiri@icpf.cas.cz, 147.33.103.80
|
|
|
|
| |
|
|
| |
Poznámka ke klástrům v kapalinách |
|
| |
|
|
| |
| |
Rád
bych přispěl do diskuse poznámkou k polemice doc.
Eysseltové. Její komentář mě poněkud překvapil.
Klástry jsou celkem dost dobře známá věc v
kapalinách (taveninách). Nejedna se o žádnou
novinku, jak lze doložit následující citací:"U
kapalné vody již neexistuje pravidelná hexagonální
mřížka (míněno jako v ledu, pozn. pisatele).
Vyskytují se v ní pouze v průměru sedmičlenné
asociáty molekul vody s dosti kompaktní oktaedrickou
strukturou. Tyto struktury jsou značně variabilní
....takže toto uskupení lze chápat pouze jako
rovnováhu, statisticky nejpravděpodobnější vzájemnou
orientaci šestice molekul vody (kolem sedmé molekuly
ve středu oktaedru. pozn. pisatele). "Tolik zkrácená
citace z knihy Obecná a anorganická chemie, Klikorka,
Hájek, Votinský, SNTL Pha, 1985. Tato kniha slouží
jako jedna ze základních vysokoškolských učebnic.
Jedině, co bych na rozdíl od autorů formuloval jinak
by bylo označení geometrické struktury. Vzhledem k
rozdílným délkám vodíkových vazeb v ekvatoriální
rovině a ve směru na ni kolmém bych spíše hovořil o
tetragonální bipyramidě, ale to už je jen libůstka.
K problematice klastru v kapalinách obecně lze ještě
dodat, že lze v literatuře nalézt fotografie klastru,
včetně teplotní závislosti jejich velikosti
pořízených pomocí TEM. Je samozřejmě otázkou, do
jaké teploty by si pí-voda zachovala svoje
vlastnosti a bylo-li by možné tyto vlastnosti
"vymazat" ohřevem. - Zdeněk Černošek,
zdenek.cernosek@upce.cz,
195.113.127.126 |
|
|
|
|
|